Moc krásně napsané, myslím si,ze jsi na správné cestě k úspěchu. Někdo si ani neuvědomí, že je něco špatně. Tak se jen zakousnout do problémů, srovnat si to v hlavě a bramburky nech dětem

Hezky popsaný mechanismu, Ano, podobně to funguje i u mnre Je dobré budovat taktiku. Štěstí přeje připraveným .-).

Moc pěkný blog.

Přesně vím o čem píšeš. U mne se stres projevoval (doufám, že už se nenechám zlomit, proto ten minulý čas :-)) tím, že celý den se držím a večer vymlacuji jednu čokoládu za druhou, nadávky přijdou hned po první tabulce, ale už to není nic platné. Nejvíc mne rozhodí nepohoda doma nebo s mojí rodinou, to to pak valí. Drž se, vím, že v tom 100procentně nejsi sám. Je nás bojovníků hafo.

Jeste jednou diky vsem za komentare, i za oceneni od profesionalniho psychologa:-) Marguerite85 - na vikendove tvoreni prezentaci bych aplikoval "Tristupnovou teorii povinnosti podle xy (sem davam svoje prijmeni)": 1. Zivot delime na veci prijemne a neprijemne, kterym rikame povinnosti. 2.Kazda povinnost se nakonec splni sama. 3. A kdyz se nesplni, tak to povinnost nebyla. Ja bych se pozvracel uz asi jenom z myslenky na ty prezentace, i bez toho jidla:)

To je blog o mě? :-) Je to šílenost vím přesně o čem píšeš. Prožila jsem si jeden takovej víkend obžerství.
Jedla jsem téměř 20hod. denně (4hod. spánek) od pátku do nědělního "oběda" Cítila jsem se tak krásně doma klídek, děti s manželem na chalupě, já zalezlá pod dekou s noťasem ovšem jsem si nemohla užít volna jelikož jsem musela dodělávat celej víkend prezentace! Tak čím jiným si to zpříjemnit než výborným jídlem: pizza,pizza, čokoládky, dresinky, cocacola, brambůrky se salsou, piňacolady atd. Jedla jsem tak šíleně moc až jsem zažila pocit poprvé v životě,že jsem jen ucítila kousek jídla a zvracela jsem. Zvracela jsem nedobrovolně skoro týden! Nikdy v životě jsem se takto nepřejedla i když se vám kolikrát zdálo jak jste plní věřte,že nejste! Já jsem stále cítila potřebu jíst chutě byly v záchvatovém stavu,že jsem ani nevnímala volání žaludku o pomoc! No a od té doby se mnou emoce nemávaj a ovládám je sama, jelikož otravu jídlem z přecpání už nikdy v životě nechci zažít! Mám ovšem výhodu-nevýhodu jsem silná kuřačka když je blbá emoce utíkám si zapálit a dát pořádný kafe a je to :D

Hezké, bojuki denně, často marně...

Výborně i vtipně napsán blog, člověk se musí nad tím zamyslet , inspirovalo mě to... díky za sdílení :)

Moc hezky jsi to napsal :-)
Myslím, že ideální způsob, jak se dostat z takové situace je jít si zasportovat, ať už vybít to co mne štve, nebo se nabít endorfiny.

Já jsem sice profesionální psycholog, ale nenapsala bych to lépe :-) Úžasný blog, velmi povzbudivý a inspirativní - aspoň pro mne. Líbí se mi hlavně ta myšlenka, jestli si právě ti druzí (nebo to vnější-ať už jsou to situace, hrozby nebo lidé) opravdu zaslouží, abychom my si ničili tělo proti své vůli a škodili si třeba.
Také jsi krásně vystihl to, že emoce skutečně sami moc neovládneme-přijdou jako reakce a dělají si, co chtějí, ale ty jsi ukázal, že jakmile o tom začneš přemýšlet, své myšlenky do určité míry ovládnou můžeme. A vůbec nejvíc můžeme pak ovládnout svou reakci, tedy to, jak se zachovám. Ale nechci teoretizovat - cítím to tak, že je nutné na sebe myslet s láskou a o sebe pečovat a v tomto duchu své chování řídit. Je to velmi náročné, často jsme naučeni myslet víc na druhé, sama to znám, ale snažím se to právě měnit. Tak držím pěsti sobě, tobě i všem ostatním na stobu.

Dekuju moc za komentare! Jsem moc rad, ze to dneska nekomu i pomohlo (dagmarhruska:) A diky, alvapboudica, za tip, dam si to do pravidelnych dennich ukolu. Banaska - ta chili Lindtka je perfektní nápad, jenom ji asi budu muset jeste navic zakapat Tabascem kvuli me plechove puse:) Jirina55 - ano souhlasim, ted uz je moje lednicka i spajzka podle predpisu. Preji vsem krasny povanocni cas a jak napsala Jitulka, at nas to vsechny tahne ven na pohyb do prirody!

Jo a taky platí - co nemám v ledničce nebo špajzskříni nemůžu sníst a tím pádem si započítat do spotřeby

I u mne je spouštěč zhmotnělá osoba v práci, která má jako koníčka vzít někoho do tlaku a lidově řečeno se na něm vyřádit i když nemá důvod a nedej člověče, když ten důvod má. A tak mám něco na odreagování. Psí kožich a tlapky a asi je toho stresu opravdu hodně a tak mám dva psí kožíšky a osm tlapek. Doufám ale, že ještě "nepřituhne". Třetí provedení antistresu už by mohlo být bráno jako předávkování ....

Jo ,presne a krásne si to popsal. U me je spoustec stres, ale na druhou stranu jím nekdy i z nudy. Ale zrovna ted mi tvuj blog pomohl.....

Mno - předesílám taky nejsem profesionální psycholog.
Mohu napsat, co funguje u mě. Problém je v neustálém napětí. Tedy člověk dokonce zná spouštěče (ví z čeho je stresován a co kompenzuje jídlem). Dostala jsem radu: dělej PRAVIDELNĚ (rozuměj KAŽDÝ DEN) něco MÁLO pro uvolnění. To málo je důležité, protože se to musí dělat každý den. Já si vám neumím poradit co. Sama mám sestavu, kterou cvičím. Ale domnívám se, že je to individuální. Nesmí vás to stresovat. Výsledky nejsou vidět hned - dejte si alespoň týden. Nedovolím si vám poradit ani časové omezení - sám víte, co si zařadíte do každého dne.

Pěkně jsi to rozebral! Dle mého je nejhorší stres a je úplně jedno, z čeho pochází, stres působí nepohodu a je snazší řešit nepohodu než příčinu stresu (to ostatně někdy ani není v našich silách). Kdysi jsem tu zaznamenala radu jedné kolegyně - neustále mít po ruce stresovou krabičku plnou nakrájené zeleniny a pak už "jenom" vždycky nejdřív otevřít tu krabičku...já to občas řeším kostičkou lindtky s chilli, té se totiž velký kus najednou sníst nedá...

Moc hezká analýza. Analýzu umím taky. Jen se mi někdy špatně hledá jiný způsob uvolnění než jídlo. Asi nejlepší je pohyb, chůze, ale ne vždy je to možné.